Jak z toho, sakra, ven! | Arteterapie & Aromaterpie

“Tonoucí se stébla chytá,” říká se. I já jsem se na své cestě “Jak z toho, sakra, ven!” chytala všeho, co bylo po ruce. Ještě před diagnózou BAPky v roce 2016 to byly nejrůznější (alternativní) směry.

Byly to například: regresní terapie, kineziologie, voice dialog, rodinné konstelace, automatická kresba, různé přechodové rituály týkající se menstruace, léčení vnitřního dítěte, léčení vztahu s otcem, smrti a znovuzrození, vlastního porodu, energetické čištění prostoru sebe i kolem sebe a mnoho dalších.

Předem bych chtěla říci, že nikdo, kdo mne danými metodami provázel, netušil, v jak hluboké propasti se nacházím a jak křehká je moje psychika. Myslím, že tyto metody mohou pomoci a pomáhají, jen bych řekla, že nejsou vhodné pro všechny a pro některé náchylnější jedince jako jsem já, mohou být přinejmenším rizikové. 

Všechny tyto metody a někteří, kteří je jimi provázejí, říkají, že něco jako psychické onemocnění neexistuje a jdou tak trochu proti lékařům a západní medicíně. Z určitého pohledu to chápu, je to ale jen určitý pohled – jedna strana mince.

Říkám si, že kdyby tito lidé byli tak osvícení, jak říkají, přijímali by lékaře západní medicíny z druhé strany pohledu – jako druhou stranu téže mince. Tak to alespoň přijímám já. 

Naopak si velice vážím těch, kteří jsou si vědomi obou stran mincí. Sice zastávají svou stranu, ale tu druhou neodmítají. A když odmítají, tak ze zřejmých důvodů. Někteří přímo odmítají pacienty léčené na psychiatrii, tedy ty, kteří berou nějaké léky a je to naprosto v pořádku. Ještě více by se mi však líbilo, kdyby tyto strany spolupracovaly.

Nicméně, protože já si prošla, ještě před první hospitalizací s BAPkou, během 10-ti let mnohým, a přivedlo mě to stejně do blázince, držím se v prvé řadě osvědčených postupů, své lékařky a paní psycholožky. A dále se pak držím metod a postupů, které jsou nějakým způsobem kontrolované, případně pro jejich vedení musíte absolvovat vysokou školu, či alespoň kurz akreditovaný MŠMT.

Důvodem je, že 10 let alternativních metod bylo fajn a určitě nápomocné. Jenže mě to stálo půl mega, a tahali mě z toho pak doktoři a psycholožka 6 let za další mega. 

Kde je pravda, to nevím. I dnes si pod kontrolou zajdu třeba na rodinné konstelace. Ty byly pro mne hodně objevné, ale bez vedení lékařky nebo psycholožky, které jsou základními vlákny mé záchranné sítě a Jak z toho, sakra, ven, bych se už do toho nepouštěla. 

Jak mi pomáhá arterapie

Protože ráda maluji a i mimo manické období bývám hodně kreativní, tedy pokud zrovna nejsem v depresi, a také kvůli mým neobvyklým snům, mi jednou paní psycholožka navrhla arteterapii. A i tady se nejdříve radila s kolegy a já se svou lékařkou, zda je pro mne tato metoda jako pro BAPkaře, vhodná. 

Nakonec jsem se shodly na tom, že to přinejmenším mohu zkusit. Arteterapií jsem procházela i při různých hospitalizacích a stacionářích. Jenže, ač tedy zastávám lékaře a nemocnice, šlo spíš o takové malování pro zabití času – bez následné analýzy, bez komentářů, prostě jen tak. 

Arteterapie, kterou mi doporučila paní psycholožka, a kam docházím vždy jednou za rok už čtyři roky, je ale zcela jiný level, než ta, kterou znám z nemocnic/stacionáře. 

Arteterapeutické semináře vede malířka a zkušená terapeutka. Probíhá to tak, že každý seminář má své téma jako například emoce. Celý víkend pak po vizualizacích malujeme obrázky na toto téma. V kruhu několika lidí si o tom povídáme, analyzujeme, a každý si přichází na své “aha” momenty, porozumění sama sobě. 

Jestli považuji nějakou terapii za zázračnou a objevnou, tak je to tato. Proto jsem ji zařadila do vláken své záchranné sítě. Často se i doma k obrázkům vracím a i doma mi pomáhají se ukotvit, vrátit se do vzpomínky ze semináře a připomenout si své “aha”, nebo se jiným obrázkem uklidnit. 

Jak mi pomáhá aromaterapie

Dalším z mých vláken v záchranné síti je určitě aromaterapie. Tady musím připustit, že ač nenavštěvuji s olejovými esenci ženu, která by aromaterapii vystudovala, její rostlinné esence i přístup mi v poslední době velmi pomáhají. Nejedná o přístup načtený z knih, ale o individuální přístup. V každé době řeším jiné téma. Když přijdou například úzkosti, vyzkouším, která esence má na mne uklidňující vliv a tu si pořídím. 

Mohu uvést příklad minulých dní. Jeden den jsem se dostala do velkých úzkostí, paralýzy a následně jsem cítila, jak na mne jde zase panická ataka. Většinou po tom nemůžu nic dělat a já musela pracovat. Vzala jsem si tedy pro tyto případy Oxazepam a pak si namíchala do mandlového oleje pár kapek esence z růže skalní, borovice černé, topolu černého a levandule. 

Olej jsem nalila do vany a pak se jím i namazala. V kombinaci s Oxazepamem mi to zafungovalo do půl hodiny a já se mohla vrátit k práci. Běžně si musím vzít Oxazepamy třeba v rozmezí dne i tři. 

Na trhu existuje mnoho marketingových lákadel, že ten a ten olej funguje na to a na to. Já ale razím cestu, že každému pomáhá v říši aromaterapie něco jiného. A opět je dobré to dělat pod nějakým odborným vedením, protože ač jsou rostlinné esence “přírodní” a “rostlinné”, některé jsou velice silné a dokážou i poleptat (např. citrón, pomeranč). Už se mi to stalo a bylo to velice nepříjemné, takže je radši vždy ředím nějakým běžným olejem – byť by to měl být ten kuchyňský.

Nevím, jak dalece je vědecky prozkoumána aromaterapie z hlediska psychického zdraví. V mém případě může jít klidně o placebo efekt. Ať tak nebo onak, je to něco, co mi v poslední době pomáhá velmi – uklidnit se nebo naopak rozproudit. 

Mějte se, pokud možno, vyváženě a přeji vám klidné dny,

Bipolární kočka