Psychozoo i psychotron pomůžou | Kamo Boo doporučuje humor!

Můj děda Alois ze Slezské Ostravy mě moc nemusel. To asi proto, že se neměli rádi s tátou. Nikdy ale nezapomenu, jak mi občas říkával: „To viš, synku, sranda musi byt, aji gdyby na chleba nebylo.“

Vzpomínám na něj – byl to zajímavý člověk a byl svůj. Hodně jsem si na něj vzpomněl v roce 2016, kdy jsem pod silným tlakem mého skvělého psychotrona*(vděčím mu za moc!) svolil, a nechal se poprvé hospitalizovat. 

Situace byla velmi zlá. Vyzkoušení XY léků a pokus o náhradu lithia novým lékem se moc nepovedlo. Brutální depka, sotva jsem dolezl do práce. Zato jsem ale hodně chodil do lesa – s provazem. Smyčka krásně vyvedena dle vygugleného návodu.

Po hodně nechtěném nástupu do psychozoo* jsem poprvé vstoupil do jídelny a hned jsem koukal se s někým seznámit. První oťukávání nedopadlo. Hodně mladý kluk shrbený nad polévkou téměř míchal nudle delšími vlasy. Na mé opatrné dotazy jsem dostával jen jednoslovné odpovědi. Sakra práce! Bylo mi líto jeho – i mě samotného.

Až třetí den u oběda jsem ve dveřích zaznamenal nově příchozího – Máru. Vyšší chlap, zjevně sportovec, a hlavně nevypadal jako vybitá baterka po nemoci, jak vypadala asi většina z nás. 

Slovo dalo slovo, a brzy jsme se dali do party ještě s Gabikou. 

Gabiky mi bylo líto velmi. Milá holka, navzdory bipolárce, byla ještě nevidomá, navíc z rozvrácené rodiny, snad i adoptovaná … ale až tak daleko má paměť nesahá. Člověk ale vždy poznal, že Gabika je na dostřel, a to podle ťukání její bílé kamarádky hůlky o podlahu. 

Takže jsme vesele klábosili u jídel a bylo to fajn. Velká trojka. 

Na první víkend ale Gabika vyrazila k babičce a my zůstali s Márou osamocení. 

V neděli u večeře pak Mára pronesl:

“Hele, a kdy že se to vlastně vrací lidičky z víkendu?“

„Hm, no já nevím, večer?,“ reagoval jsem nejistě.

Vzápětí náš rozhovor ale narušilo známé ťukání z chodby. Gabika. Za minutku byla u nás a se zářivým úsměvem prohlásila:

 “Jééé, klucí, to jsem ráda, že vás zase vidím!“.

Tlemili jsme se s Márou tak, že ze sesterny přiběhla zmatená sestra a jen nechápavě zakroutila hlavou.

„Tak takovou partu jsme tady snad ještě neměli,“ a s úsměvem odkráčela zpět do kukaně.

A pak, že je na psychiatrii smutno. Mně tedy bylo, hodně, ale byly i tyto chvíle. 

Díky za ně.

Bipolární kocór alias Kamo Boo ;))). 

Tip na depku od Kama Boo: Humor je velmi silná zbraň proti depce a nejen proti ní. Ale pro ty, kterým je zrovna ouvej … nevyčítejte si, že vám třeba zrovna teď humor nejde. Taky se na vás dostane. Zkuste zatím třeba jen menší doušky.

*Slovníček pojmů v BAPkařském slangu Kama Boo: 

psychotron = psychiatr

psychozoo = psychiatrická nemocnice, léčebna